Rigel je charakter oplývající zvláštní elegancí, která ho odlišuje od ostatních.
Stavbou je vyhublý, avšak svalnatý. Srsti dominuje bílá barva, neobvykle polita po těle. Na svém vzhledu si zakládá, pečuje o sebe s jistou až narcistní pečlivostí. Jeho výraz je jemný, působí téměř feminně - pohled, ve kterém se jen těžko čte, ač v sobě skrývá desítky, možná stovky emocí.
Rád sleduje okolí, tiše analyzuje chování ostatních, vyhledává slabiny, které si pečlivě ukládá pro případ, že by je mohl využít jako obranný štít. Důvěřuje jen málokomu a vše, co dělá, je vedeno potřebou kontroly nad situací. Sžírá jej paranoia - strach, že by si někoho pustil blízko k těle a jako odměnu by obdržel kudlu do zad.
Je fascinován dramatem - ne nutně kvůli škodolibosti, ale proto, že ho živí, rozptyluje jeho neklidnou mysl a udržuje jej mentálně stimulovaného. Nesnáší nudu a klid jej znervózňuje. O své minulosti mluví zdrženlivě, téměř podrážděně, jako by každá zmínka byla zátěží, kterou už nechce nést. Dnes žije jako tulák, vede bohémský, nespoutaný život. Nejvíce ožívá v noci, polit tmou - trpí totiž insomnií, naspí toho minimum a to se na něm také negativně podepisuje.

- Stavbu těla má štíhlou a svalnatou, co mu chybí v hrubé síle si kompenzuje hbitostí a rychlostí, nejlépe si vede ve sprintu.
- Uši má netypicky klopené z důvodu příměsi chrtí krve v rodokmenu.
- V jeho hlase je slyšet jemný přízvuk (podobný francouzskému)
- Rád si povídá sám se sebou, nejspíš kvůli jeho dlouhodobé osamělosti

Obscurité

Jedná se o mentální manipulaci, schopnost “oloupit” vlka o smysly. Touto schopností dokáže jakémukoliv vlkovi zcela vymazat jeho zrakový vjem a vtáhnout ho do hluboké, iluzorní temnoty. Oběť přestává vidět, slyšet či vnímat okolí, jako by se propadla do chladného, nekončícího prázdna. Nejde avšak o fyzickou slepotu - vše se odehrává v mysli - tudíž jde jen o pouhé hraní si s mozečkem oběti, kterému se není schopno ubránit.
Nejdelší trvání magie je okolo pár minut (ač pro oběť se to může zdát jako mnohem delší doba) a to za plného soustředění a klidu (takže v rámci boje nevydrží ani minutu), také ji nelze použít vícekrát za sebou bez odpočinutí, jelikož je mentálně vysilující pro samotného držitele - delší používání může přinášet mdloby, dlouhodobou nevolnost a při špatném soustředění či impulzivitě je schopen magii použít i nechtěně proti sobě.

Levitace

Vlk dokáže sám sebe zvednout do vzduchu aniž by musel použít křídla. Může levitovat maximálně patnáct minut denně. Levitovat může maximálně do výšky rovné trojnásobku své výšky. Pro efektivní použití této magie je třeba soustředění, jinak bude kontrola pohybu obtížná.

Cesta Polárky

Magie nositeli umožňuje najít to, po čem touží. Nejdříve je třeba říci, co, či koho hledá, a to co nejvíce konkrétně (nestačí jen “kořist”, ale přesný druh zvířete). Pak z tlapek vypustí “hvězdu”, která se začne pohybovat tím směrem, kde se nachází cíl. Hvězda se pohybuje přibližně rychlostí chůze zdravého vlka a jakmile se dostává blízko cíli, začne zářit více. Hvězda však vlka zpravidla nedovede přímo k cíli, neboť po několika minutách vyhasne - v zimě po 30, v létě po 15 minutách. Pokud cíl neexistuje, či se nachází mimo Norest, hvězda hned vyhasne. Pokud je zadán špatný pokyn, hvězda rovněž hned vyhasne, ale je možno zadat jeden další pokus pokynu. Magii je možno použít dvakrát týdně, musí to však být v noci či vůbec za tmy. Pakliže by byla vyvolána na tmavém místě a vedla na světlo, zanikla by.