Príspevky užívateľa

Batdog si tu jen tak hlídkoval a ejhle nějaký pach! Byl schopný v něm rozpoznat náznaky pachu Kultu, ale jinak to musel být nevěřící! A ti tady nemají co dělat! Měl alespoň výhodu toho, že může létat. Tak mohl spatřit tohoto kacíře už z výšky a tím taky vypočítat kam se asi chystá. I když se mu trochu nepozdávalo, že by někdo šel ke Kultu zrovna v noci. A ten slabý pach jeho smečky.. No alespoň to obhlídne! Vlka zahlédl na mostě a nejspíše se chystal přes něj? Nebo možná pod něj? No ať to bylo jak chce, on přistál za vlkem. Opatrně, tak aby nevydal moc zvuku. A teď tam jen stál a pozoroval jak vlk zareaguje. Trošku sebou cukl když uviděl jak tento vlk vypadá. Takový.. děsivý.

Awwh. Batdog nechtěl vidět Miru takhle vystrašenou! To musel být opravdu špatný vlk, že ještě děsí ostatní kolem sebe. To se mu teda vůbec nelíbilo. On by nic takového neudělal. Nebyl možná nejbystřejší, ale za to byl hodný! A vysoký. Což mu definitivně pomohlo v tom aby vypadal děsivě. "Tak.. Tak ji odeženu!" řek tak jako hrdinsky a dramaticky jak nejlíp uměl a hned na to roztáhl křídla. "Moje magie totiž umí ještě útočit a způsobovat zranění pohledem!" pravil a u toho se postavil vedle Miry tak aby jí kryl záda a bok. Bohužel už nepřiznal, že tuto část magie doteď neumí ovládat. Možná kdyby se opravdu soustředil tak by to šlo. Teď ale na tohle nikdo nehleděl! Musel ji rozveselit. Snad k tomuhle jeho velmi dramatický výstup trochu pomůže.

Batdog byl samozřejmě rád za pochvalu od Dovah, ale mrzela ho Ayselina reakce. Rozhodně ji nechtěl naštvat! Byl si tedy vědom toho, že tohle byl férový závod a tím pádem by Sysel neměla být naštvaná, ale to by nebyl on kdyby ho to nemrzelo. Na Dovah tedy jen pokyvl a nechal ji jít za Aysel. Hodil ještě jeden pohled na uražený paroh. Taková škoda. Byl si snad i jistý, že jí to muselo bolet, ale na to měla vlastně tu magii. Bez použití křídel tedy vyšel z továrny a pohlédl na střechu kde Aysel byla. Posadil se tam dolů a jen ji tiše sledoval. Snad se moc nezlobí. Pomyslel si.

"Oh, umím léčit pohledem." usmál se Batdog. Rád by jí to i předvedl, ale tady t nebylo jako ve městě kde může chytit myšku snad za každým rohem. A tedy nemyslel si, že by uměl chytat ryby. Navíc netušil jaká jiná zvířata se dají lovit mimo město. Kromě tedy těch koňů s krystaly. Ty jednou takhle lovil aby zahnal duchy. To bylo panečku! "Je fajn, že to stíháš. Mě zatím Hati požehnal a jen málo vlků se porvalo nebo sešlo z cesty." řekl a snad automaticky pohlédl na měsíc. Jakoby čekal, že tam Hatiho uvidí. Mira potom začala vyprávět, proč přišla v noci. A tedy s Dogem to otřáslo jen to slyšel. "Jejda, to je strašný!" vyštěkl jakoby ten vlk měl sežrat snad i jeho. "Musíš mít štěstí, že st i nic nestalo- chudák vlk." rychle podotknul. Batdog si byl jistý, že nic takového by se v Kultu nestalo. Ten vlk co zemřel musel být jistě kacíř a tohle byl Hatiho trest. Ale proč ho ten druhý žral? To by snad ani Hati nedopustil! Při těhhle myšlenkách se znovu podíval na Miru. "Neboj, teď se ti přeci nic nestane ne?" potřeboval ji uklidnit, protože mu přišla rozrušená. Přišel tedy blíže a oblízl jí čumáček. Samozřejmě jen tak jak to dělají kamarádi.

Batdog byl rád, že je Mira ráda. Ani si vlastně neuvědomil, že z něho je teď taky něco jako léčitel! Vulon mu přeci říkala, že až bude starší mohl by mít postavení věštce, které se vlastně léčiteli velmi podobá. Dostane se mu práce s vlky, které musí opravit. Ať už je přivést na správnou cestu tak opravit fyzicky. To bylo skvělé. "Oh, tak to mě těší." kývl na ni s úsměvem. "Já jsem u nás taky takový léčitel, to díky mojí magii." usmál se a zavrtěl ocasem. "Ty teď musíš mít plno práce ne? Co tady vlastně děláš v noci? Já myslel, že nevěřící na slunce mohou." podotkl jen. Bylo to zajímavé. neznal moc vlků co by chodili po venku v noci. Myslel si, že to dělá pouze Kult.

Batdog si jen tak procházel město. Už dlouhou dobu v knihovně nebyl. Bylo zvláštní jen kolem ní procházet, jenže potom zaslechl nějaké zvuky zevnitř. Skoro jako.. rytmus? Nevěřil, že by knihy padaly v takovémhle rytmu samy od sebe takže se samozřejmě musel podívat. Trošku zrychlil když se rány zevnitř zdály být hlasitější. Bylo možné, že má nějaký vlk problém. Nebo to je jeden z těch hnusných nevěřících. Opatrně nakoukl dovnitř a následně se raději schoval do stínů. Kdyby to byl nevěřící mohl by být problém. Uviděl vlka v horním patře. Zdálo se mu, že už zdálky poznal tu stříbrnou srst.

Batog byl trochu nervózní protože to bylo poprvé co byl venku po hodně dlouhé době. Ale tohle byl důkaz toho, že mu jeho smečka věří! A s ní mu věří i Hati. Což pro něj bylo skvělé! "No, prokázal jsem, že jsem Hatimu a celému Kultu věrný a teď mi věří, takže můžu chodit i mimo město!" řekl nadšeně. Byla to pro něj opravdu velká událost. "Mám totiž teď větší postavení." pochlubil se ještě. "Ale jinak do města nevěřící nesmí, tedy pokud se nerozhodnou vydat na správnou cestu." trošku téhle vlčce Miře naznačil co by mohla udělat. On by byl velmi rád kdyby se vydala na správnou cestu ve stopách Hatiho! A tohle vlastně byl i jeho úkol - šířit víru. "Ale co ty? Jak se ti daří?" možná se Dog choval až moc přátelsky na to že se vidí podruhé v životě. On měl za to, že spolu jsou kamarádi.

Batdoga od jeho pití vyrušil něčí hlas. Byl mu tedy velmi povědomý. Přestal pít a rychle zvedl zrak aby měl na jeho novou společnost lepší výhled a tím pádem mohl zjistit o koho se jedná. Už automaticky začal vrtět ocasem i když zatím nevěděl s kým má tu čest. Pohled mu skončil na vlčce, kterou jistě poznával! Mira se jmenovala. A naposledy ji potkal na hranicích, ano! Je to ta co nevěděla, že do města nesmí a on jí to vysvětlil. "Jé, ahoj! Co ty tady děláš?" zeptal se s úsměvem od ucha k uchu a už si to vykračoval k vlčce. Samozřejmě s tím jeho klasickým přátelským úsměvem a vrtícím ocasem.

Batdog tomu nemohl uvěřit.. On vyhrál??!! Oproti Aysel?! Vždyť ta byla taky jedna z nejlepších letkyň v Kultu! A on ji zvládl porazit. Adrenalin mu proudil v krvi jako nikdy jindy a to on byl nadšený snad celý svůj život. Vyhrál, jenže za jakou cenu? Když se otočil uviděl jen Aysel která nevypadala moc nadšeně. Z jeho nadšeného vrtění ocásku a mávání křídly se najednou stalo nechápavé naklonění hlavy. Přistál kousek od Dovah. Rozhlédl se kolem a než se stihl znovu vznést do vzduchu Aysel už byla ta tam. Až potom si Batdog všiml jednoho z jejích parohů. Tak to byla ta rána.. Pomyslel si překvapeně. To ji přeci muselo strašně bolet! A ona jen tak odletí. Batdoga jeho nadšení přešlo. Možná byla Aysel jen moc soutěživá, ale mu jí teď bylo líto! "Uhmm myslíš že je v pohodě?" zeptal se zatímco došel blíže k Dovah a pohlédl směrem kterým Aysel odletěla.

Batdog se vyšplhal na dost vysoké postavení v kultu. A dostalo se mu nějakých povolení. Po snad roku stráveném pouze ve městě se mohl vydat i mimo něj. Nejdříve mu to přišlo nepřirozené, ale byl si jistý, že dokud je noc tak mu nic nehrozí. Navíc teď byl věštec. A měl tu povinnost jít hlásat víru. Tedy, myslel si to. Minimálně. Venek mu přišel o dost jiný než když tu byl jako štěně. Všechno mu přišlo menší. A teď když si tak letěl vzduchem ani vzdálenosti nebyly tak velké. Zvláštní. Všechno bylo tak prázdné.. Nejdříve jen těžko narazil na něco na čem by se daly dělat tríčky v letu a potom řeka. Musela to být ta stejná co protéká městem jen on ho prostě celé obletěl. Vše si nejdříve obhlédl z vrchu a potom přistál u koryta řeky. Měsíc mu svítil nad hlavou a krásně ozařoval vodní hladinu. Dog se hnedka napil, protože z toho jak byl nadšený dostal žízeň.

Derik ho znovu ujistil. Což pro Doga stačilo. Postavil se vedle něj a čekal než dorekne to co chtěl. Potom už na nic nečekal. "Okej." pokrčila rameny a do Derika strčil tak že ho ze střechy. Měl tedy jeho souhlas tak neviděl jediný důvod proč to neudělat. A navíc, Derik to sám chtěl. Dog byl rád že nekazil srandu. A že ho to i bavilo. Takový vlk se nevidí každý den. A určitě je to dobře. Batdog si tak má s kým hrát! I když byl přátelský tak málokdo byl tak odvážný aby s ním udělal takový trik! Nechal ho tedy chvilku letět. Však jak on sám říkal, větší adrenalin! A potom už jen skočil za ním. Střemhlav letěl za ním a chytil několik metrů nad zemí. Křídla hned na to roztáhl a tím se vznesl zase do vzduchu.

Ano jistě. Dogovy reflexy byly jistě skvělé jako netopýr. A určitě ne jenom protože má netopýří křídla. Rychle tedy přikývnul a čekal co tedy bude. "No.?" otočil se na Derika, který právě oznamoval svůj nápad. No to on si jistě rád vyslechne. "Hele to nevím. Bojíš se skočit?" zeptal se. Protože teď už to tak ale znělo. Před tím si byl Dog téměř jistý, že se Derik ničeho nebojí, ale teď. No už mu to tak nepřišlo. "Na tom nic není. Jestli se bojíš můžu tě dát dolů!" snažil se znít přesvědčivě a jakože na tom není nic špatného. Což není! Každý se může bát.

Batdog nejspíše měl očekávat, že bude derik trochu nervózní. Však to on by byl jistě taky! Kdyby neměl svá velká křídla. Nemohl se mu tedy divit. Ale tak na Doga je jistě velký spoleh. S ním se Derikovi nic nestane. To ne ne. A kdyby náhodou ano, tak on má svoji skvělou magii. A ta vždy vše zachrání. Hnedka nadšeně přikývl. Ano, přesně pro ně! Pro oba dva samozřejmě! "Hehe, neboj. Já mám reflexy jak.. jak.. netopýr!" ujistil ho rychle. "Takže si to odpočítáš sám nebo mám já?" zeptal se ještě po chvilce.

Batdog hnedka zavrtěl ocasem když Derik souhlasil. Ach jaká pak to zábava! Derik byl pro Doga snad dokonalý kámoš, pro každou srandu. A vypadal, že se ani ničeho nebojí. No prostě ideální! Tolik zábavy! "Jo jo, však právě!" souhlasil hnedka nadšeně. Derik měl svatou pravdu. Tohle bylo jen pro ty co se nebojí! A Derik a Batdog byli velmi odvážní! "Dobře takže.. seš připravenej?" zeptal se zatímco se nechystal na okraj budovy tak aby ho mohl potom rychle chytit. "Skoč až budeš chtít, jenom si toho musím všimnout." upozornil ho ještě rychle.

Batdod měl vědět, že když jenom tak na střeše paneláku řekne, jestli Derik nechce zkusit pád důvěry, tak mu asi úplně nedojde co tím myslí. No jo no. "Oh, no takže." začal a ještě si ve vzduchu odkašlal. Ale jestli by to opravdu chtěli zkusit tak by bylo lepší kdyby přestal lítat. Přistál tedy na střechu a křídla přiložil k tělu aby je odpočinul. "No šlo by o to, že bys skočil z téhle střechy, jelikož je fakt vysoko. A já bych tě pak chytil ve vzduchu." vysvětlil. Ups, takhle to znělo hodně špatně. "Už jsem to dělal několkrát, chytat věc ve vzduchu je zábava." ujistil ho i když tohle nejpíše taky nepomohlo.