Príspevky užívateľa


< návrat spät

Strana:  1 ... « späť  3 4 5 6 7 8 9 10 11   ďalej » ... 40

Divocí chvilku trvalo než si uvědomil ze vlk buď špatně vidí a nebo je úplně slepý. V tom případě mu přišlo divné že neucitil pachové značky vlků kultu. Možná bylo na čase udělat další obhlídku kolem hranic a tyto značky obnovit, protože se zdálo že nikdo jiný to nedělá. Možná jen pár vlků. "Hati je náš Bůh, ten co vede naše cesty a řídí náš osud.." řekl to co už říkal po několikáté. Vždy opakoval to stejně, snad protože to byla pravda. Hati byl ten kdo Dogovi zachránil život, kdo mu dal důvod jej dál žít. "Vlk v Hatiho nevěřící, co si za své činy zaslouží trest." řekl chladně a přistoupil k vlkovi blíže. "Ty jsi nyní jeden z nich, však můžeš to změnit.. Pod Hatiho tlapou se všem vlkům vždy žilo lépe, stačí jen věřit." skoro by se i usmál kdyby mu nedošlo že to je zbytečné. Jestli tento vlk nevidí.. to by mu snad i život v noci vyhovoval. Doufal že tímhle vlka alespoň trochu zaujme.

Krásná noc, měsíc na nebi.. no úžasná doba na to si vyjít ven. Jenže Dogovu procházku vyrušil zvuk něčeho u železnice. Samozřejmě bylo potřeba to zkontrolovat. Dog očekával že jen bude muset rozehnat pár zoubků či si bude moci pokecat s někým z kultu. Ovšem když se přiblížil, vítr k němu zavál pach někoho kdo rozhodně z kultu nebyl. Ani nováček. Nějaký nevěřící se zatoulal tam kam nesměl. Batdog si jen pro sebe zavrčel. Neměl je rád, a to čím dál tím víc. Raději se přikrčil než na místo dorazil. A tam uprostřed kolejnic stál vlk, ničím nechráněný. Jakoby se snad ani chránit nechtěl? Batdoga tohle zarazilo. Jen naklonil hlavu na stranu a chvilku vlka ze stínu pozoroval. Poté se rozhodl promluvit. "Zdravím nevěřící." řekl odměřeně a k vlkovi se trochu přiblížil. "Co tě přivádí na Hatiho svatou půdu? Snad nevíš že sem mají kacíři vstup zakázán?" mluvil odměřený hlasem, přeci jen sem vlka mohl dovést právě Hati. A možná by se tak mohl přidat mezi ně.

Batdog byl rád že se chápou. A že mu Lexa pomůže. Možná spolu nezačali úplně nejlíp ale teď měl možnost to napravit. A snad co nejvíce vlkům ukázat že on už není hloupé štěně. "Stačí mi říkat Batdogu." ušklíbl se na šedého vlka. Přeci si nebudou říkat podle postavení. V Hatiho očích by si všichni měli být rovni, i když Hati někdy měl své oblíbence. Trest by byl i tak pro všechny stejný. "Mám, umím vlky vyléčit či naopak zranit na dálku. Taky zranění přesouvat." řekl rychle. To bylo vlastně jediné co on uměl. A nikdy nemyslel že by se to v boji mohlo hodit. On nerad ostatním ubližoval. Takže nad tím takhle nikdy nepřemýšlel. Však teď se to zdálo vcelku vhodné.

No tohle bude zdá se ještě na dlouho. Ale zabíjet vlčata Batdog nehodlal. Už vůbec ne když jsou na tom s inteligencí hůř než byl on zamlada. To za to ani nestálo. Nad otázkou vlčete se pozastavil. "Možná, ale ty tady nemáš co dělat malá, tak utíkej za svojí maminkou alfou." řekl rychle. Pak se ještě ohlédl po Abeillem. Vlček tam čekal nejspíše co bude. Teoreticky už mohl odejít ale na to Doga něco napadlo. Sic byl Abeille deviant, no v Kultu už nějakou dobu byl tak by možná mohl vlče za hranice vyprovodit. Tím si ho Dog taky mohl otestovat jestli se nerozhodne utéct. Pohled otočil zpět k vlčeti. "Tady Abeille tě vyprovodí za hranice, protože tady zůstat nemůžeš." zkusil se to vlčeti nějak vysvětlit aby ještě nezačalo protestovat. Pak se otočil zpátky na včelku. "Můžeš Abeille?"

Batdog nemohl než souhlasit. Projevila se v něm ta jeho štěněcí radost. Objevovat nová místa, no samozřejmě. Však snažil se to nijak neprojevit. Jen vesele švihl ocasem a přikývl. Trošku sebou cukl když mu Semie začala vykat. Zdá se že být mesiáš má i jiné změny. Vlci k němu teď snad měli úctu. "Rád se přidám, stejně nemám nic lepšího na práci." usmál se na tmavou vlčici a zavrtěl ocasem. "A prosím, můžeme si tykat. V Hatiho očích jsme si snad všichni rovni." pokývl. Doufal že to nevyznělo nijak zle. Jen nechtěl aby se před ním všichni klaněli a najednou mu vykali. Takovou změnu už by nejspíše nezvládl. "Kdo ví co se v tunelech skrývá že?" zeptal se a pohled upřel na tunel u kterého se nacházeli.

Batdog zelenavou vlčici jen tiše následoval. Zdála se mu být jiná, však nevěděl v čem. Nic ale neřekl, protože už tak se zdála být dosti rozhozená. Když se zastavila, Batdog se zastavil kousek od ní. Jen hodil rychlý pohled na měsíc na obloze. Potřeboval vědět jestli se stíhá do města vrátit než slunce vyjde na obzor. To totiž riskovat nemohl. "V pořádku, tak daleko to nebylo." pokusil se o milý úsměv. S tím měl ještě co dělat. Pak se mu však srst na krku mírně zježila. On by moc vlků potkávat neměl. Kacíře kteří mu akorát jdou proti srsti. Ale tak budiž, Mira se zdála že to myslí vážně. A hlavně že to je důležité. "Klidně můžu, času mám dost." přikývl. I když by se spíše měl držet v Kultu. Teď když je vlastně mesiáš.

Batdog nejdříve přimhouřil očka. Vyšlo to. Další vlk zachráněn- převeden na stranu Hatiho. I když to se ještě uvidí. Nejdříve bude muset vlka prověřit, což by však neměl být problém. "Taková slova rád slyším, a jsem si jist že i Hatiho velmi potěší." usmál se nakonec a i mírně zavrtěl ocasem. Ne však moc, vzhledem k tomu kolik utrpení mu jeho přátelskost vždy přinesla. "Vítám tě tedy mezi námi, v kultu. Upozorním tě jen že svatou půdu na nějaký čas nemůžeš opustit, však jakmile si Hatiho nakloníš na svoji stranu.." větu ani nedokončil. Doufal že vlk pochopí co tím myslel. "Jsem Batdog." řekl nakonec a otočil se. Mírným pokývnutím hlavy vlkovi naznačil že teď vstoupit může a že jej má následovat. Potřeboval jej totiž odvést dále od hranic města, více do středu. Kdyby náhodou se ještě pokusil utéct. Sám on na něj dohlédne, aby se neztratil.
(let's say že mu Dog později objasnil co může a nesmí dělat qwq)

Zdálo se že vlček byl dosti zmatený, však teď už bylo pozdě. Dog se alespoň pokusí jej k jeho drahé smečce dostat. Nerad by totiž někomu vskutku ukázal, že na území kultu se zkrátka vstupovat jen tak nebude. Jen tam tiše stál a na vlka pokývl. Než však stihl cokoliv říct, vlk promluvil. A zdálo se že snad měl Dog dneska i štěstí. Nový vlk na správné cestě snad? "V pořádku, taky jsem takový kdysi byl. Však s Hatim můžeš začít nový život, vydat se po správné cestě. Přeci jen, nejspíše už ani není cesty zpět." poslední větu si řekl spíše pro sebe, tak aby vlk moc neslyšel. Však možná zaslechl něco málo. "Hati vede naše cesty, však není naším Mesiášem." odvětil snadno. Možná to ani nedávalo smysl. Celý Dogův život v poslední době nedával smysl, tak to snad už bylo i jedno. "Můžeš se přidat k nám, vydat se po té správné cestě. Máme jen málo pravidel co musíš dodržet, jsem si jist že Hati by byl jistě rád za nového věřícího. Za dalšího vlka co se rozhodl zanechat hříchů." co to říkal? Dog už byl se vším na tom bídně. Jeho život už závisel pouze na Hatim. Jaký hlupák to byl, když on se tehdá rozhodl se ke Kultu přidat. Inu už však není cesty zpět.

Batdog se jen potřeboval ujistit aby náhodou nevzal situaci nějak špatně. Z toho by se totiž jen těžko vymotal. Batdog taky nebyl zrovna fanoušek zabíjení vlčat.. pokud tedy nepočítáme Kulťanský rituál kdy se vlčata hází do krve.. to byla samozřejmě vyjimka. Vlčata co ke kultu nepatří však zabíjet ani jinak trestat nechtěl. To mu šlo až moc proti srsti. Takže zbývá jen vlče poučit a vyhnat? Nejspíše, on zatím v těhhle věcech nebyl moc zběhlý. Jen pokývl směrem k Abeillemu jakože chápe, zrak pak otočil zpět na vlče. Jeho hloupý dotaz pak ignoroval. Zdálo se že vlče nebylo řádně vyspělé nebo jen úplně blbé. "Ehm, cožpak tě nikdo nevaroval, že na svatou půdu nesmíš vstoupit vlče?" spíše procedil skrze zuby. Aby taky vzbudil nějaký ten respekt. Výšku na to měl jen povahu moc ne. "Vrať se tam odkud patříš nebo tě postihne Hatiho hněv." spíše už řekl pro sebe.

Batdog byl na své klasické prohlídce území. Vlastně poslední dobou nedělal nic jiného. Členů kultu stále ubývalo a tak bylo potřeba aby i on ty hranice řádně hlídal. A vyplatilo se. Při prohlídce lunaparku k němu totiž vítr zanesl cizí pach. A rozhodně v něm necítil žádný Kult. Srst na zádech se mu naježila. Nerad vyháněl vlky. Všechno to zabíjení přetrpěl ale zatím neměl tu sílu někoho zabít on sám. Proto si taky na začátku vybral svoji cestu jako věštec a nikoli popravce. To bylo na něj až moc. Mírně se přikrčil a pokračoval směrem odkud pach vanul. Než pak zahlédl vlka kterému pach patřil. Zrak ve tmě měl dobrý takže rychle poznal že tento vskutku ke kultu nepatří. Stále se držel ve stínu, však po chvilce se narovnal. "Zdravím tuláku." promluvil tak aby vlka hned neodstrašil. Věřil že každý vlk by mohl být pro Hatiho nějak užitečný. "Cožpak tě nikdo nevaroval před vstupem na svatou půdu Hatiho? Nevíš že zde být nesmíš?" mluvil snad skoro automaticky, jakoby tohle dělal už několikrát. Pravdou je že tohle bylo poprvé co on potkal cizáka jako mesiáš. Kdy měl tu možnost vyřídit si vše sám, bez potřeby volat vlky vyššího postavení.

Batdog moc nepochopil její reakci. No zřejmě se jí nechtělo nic vysvětlovat, což bylo asi v pořádku. To on moc nechápal. Vždycky byl poměrně sdílný vlk a se všemi se bavil ale to už je nejspíš pryč. Teď si radši nechal věci pro sebe, protože nikdy nevíte kdo vás bodne do zad. Batdog jen naklonil hlavu do boku. "Dobře." souhlasil a doufal že to není nějaká past. Ta jeho důvěřivost v něm zdá se stále ještě někde byla, protože po krátké chvilce se zvedl a vyšel za Mirou.

---> klenovský kopce

Batdog moc nechápal, co Lexovi přišlo tak vtipné. Byl si vědom svojí chyby a toho, že se řádně bojovat nikdy před tím nenaučil. Ale to se snad mohlo stát každému. Navíc, Dog se do Kultu přidal jako malé štěně a před tím neměl nikoho kdo by ho to naučil. Měl co dělat aby si ulovil něco k jídlu, či zkrátka neuhořel. "Ano, přijde ti na tom snad něco zvláštního pane popravčí?" použil vlastně stejnou taktiku aby i Lexovi ukázal že i přesto jej má Hati radši. Hati určil Doga na vyšší postavení než má Alexei, takže trocha respektu by nejspíše neuškodila. I když Dog si na tom moc nezakládal. Nikdy ho nikdo nerespektoval kvůli jeho štěněcímu chování. "Bohužel jsem nikdy neměl tu možnost se to řádně naučit, tak bych svoji chybu rád napravil teď když je kult mírně v ohrožení." snažil se znít vážně a tím svým naučeným hlasem.
"Skvěle, jak začneme?" neudržel se a trochu zavrtěl ocasem. Protože přeci jen nějaké to nadšení v něm zůstalo.

Vlčka z tunelu brzy vyšla. Nebo to snad jen měsíc posvítil na její tmavou srst a Dog tak uviděl alespoň její siluetu. Pak zaslechl její hlas. Takže už si mohl být jistý že to je právě ona. S pachy měl ještě někdy problémy, tak jako když byl štěně. "Zdravím, krásná noc či?" zeptal se. Jen aby konverzace nestála. Se Semie se naposledy bavil při ceremoniálu a před tím jej znala jen jako hyperaktivní štěně. Což nebylo moc dobré tedy. Od toho se totiž dost změnil, hlavně kvůli traumatu a potřebě tak nějak dospět.

O tom mohl i Batdog povídat. Za to co Miru viděl naposledy se toho taky stalo dost. Třeba to že teď byl mesiášem kultu. Pohled nijak nezměnil. Jen pokývl na souhlas. Pak však střihl ušima při další zmínce o Semie. Že by jí opravdu ublížila? Z toho co ji Dog znal tak Semie by neměla útočit bez důvodu. Musela třeba bránit území. Ale pravda je že se spíše jen drží u ostatních členů Kultu. "Myslím že ještě ne." zamyslel se. Nebyl si ale jistý. Dělal s ní ceremoniál, čímž byl ze Semie teď věřící. Však věřící za hranice ještě nemohli. K tomu by ji Hati musel míti raději. "Jak ti ublížila? A komu ještě?" zeptal se a taky se rozhlédl. Nevěděl ale co tedy hledá.

Dog rozhodně nečekal že by se Mira hnedka rozbrečela. A vlastně ani nevěděl proč. Musel se trochu zastavit aby to celé nebral jako projev slabosti. I kdyby, tak Mirka má právo na to být slabá či to projevit. On už ne. On te´d měl plno povinností. Vlastně stejně jako Mira i u něj se toho dost změnilo. Když jeden pomine celé to trauma tak teď převzal vůdcovství Kultu. A s tím bylo mnoho povinností kdy ne všem řádně rozuměl. "Uhm, stalo se něco?" zeptal se a rychle k ní přišel blíž. Stal se neznít moc jako dítě, jako to bývalo. Když už se musel chovat dospěle.


Strana:  1 ... « späť  3 4 5 6 7 8 9 10 11   ďalej » ... 40