Príspevky užívateľa


< návrat spät

Strana:  1 2 3 4 5 6 7 8 9   ďalej » ... 18

Clay se po nějaké době rozhodla vyhledat svoji mámu. Už dlouho s ní pořádně nemluvila a začínala se o ni celkem bát. Taky svoji nevlastní sestru už dlouho neviděla. A zdálo se že Rose ani už neuvidí. Nejspíše odešla na vlastní cestu, tak jako to dělalo mnoho vlků před ní. Mnoho vlků z Ignisu též odešlo po tom co se Alfou stal Nereus a z nějakého důvodu jich mnoho i zemřelo. Clay taky potkala nehoda. Avable, jedna vlčka právě z Ignisu na ni zaútočila a chtěla ji snad zabít. Naštěstí z toho vyvázla jen s pochroumanou nožkou, jenže ta ji stále bolela a dost na ni kulhala. Tak to vypadalo že si už pořádně nezaběhá. Měla jen štěstí že byl na blízku její bratr aby ji mohl uzdravit. Clay by ani nečekala, že vlastně i její máma ji bude hledat. Takže byla ráda když na její pach narazila právě tady v lesíku. Chtěla ji rychle najít, jenže její nožka jí rychleji jít nepovolila.

Clay sebou hned cukla, když zaslechla zvuky trávy. Ona se vrátila! To snad ne. Už už by se zvedala a snažila se odplazit, když se před ní objevila známá silueta. A naštěstí to nebyla její známá Avable, ke které se dostala až moc blízko. Chvilku jí trvalo než si uvědomila že to je její bratr. No ještě aby se ji i ten pokusil sežrat! Cukla sebou a předníma nožkama, aby se tak nějak odkopla, čímž taky vysušila trávu před sebou. "Kde je Kari? U-už odešla?" řekla ještě roztřeseně. Rychle se rozhlédla kolem, jenže šedo-hnědou vlčku nikde neviděla. Ještě že tak. "Ona, to-to Avable." začala vysvětlovat. "J-já nevím co se stalo. P-prostě zaútočila na mě Kari. Ona mě chtěla zabít!" do očí se jí hned nahrnuly slzy.

Clay opravdu nečekala, že bude Kari naštvaný, protože si udělala kamaráda. No tohle! Tak on si snad taky našel nějaké kamarády a ona mu do toho nehrabe ne? "No tohle Kari!" vyštěkla udiveně. Tohle od něj nebylo moc hezké. Jí takhle zakazovat kamarády. "Ray je kamarád, to jako nemůžu mít kamarády?" vyštěkla znovu. Potom se zvedla a došla ke Karimu. No bude se jí dívat do očí když spolu mluví. I když byl bratr o něco větší. Stoupla si před něj a naštvaně mu pohlédla do očí. "Ty snad žárlíš?" zeptala se a zamračila se na něj. No tohle snad nemyslí vážně. Ještě si ho rychle přejela pohledem a skončila u těch jeho jizev. Tohle zase bude vysvětlovat on jí! Kde jako sehnal ty jizvy, to vůbec nebylo pěkné.

Clay jen čekala, než se za ní Ray rozběhne. Pak jakmile viděla že se do hry přidává, začala rychle utíkat od něj. No nebo, rychle. Tak rychle jak to v té vodě šlo. Ono se to nezdálo, ale voda dosti zpomalovala. Takže utíkat kamarádovi nebylo tak snadné. No a taky se jí to vymstilo. Nedávala si pozor a zaběhla do hlubší vody. Tam potom byl spád o kterém vůbec nemohla vědět. Takže než se nadála, měla celou hlavu pod vodou! A žádnou zemi pod tlapkama. Instinktivně tedy začala plavat aby se vůbec vynořila a mohla nadechnout. Rybu však nepustila. Měla jediné štěstí že ji to Ray naučil, jinak by asi pomalu klesla ke dnu. Jenže kam teď? Zpátky do mělčí vody nemohla, protože tam by ji Ray chytil a do větší hloubky se jí taky nechtělo. Tak plavala na místě. Ani nevěděla že něco takového umí.

Clay nevěděla o tom co Avable dělá když jí vyhládne. Takže ji tahle poznámka nijak nerozhodila. Za to tón jejího hlasu už zněl děsivěji. Chtěla kousek ucouvnout ale než to udělala, Avable po ní vyjela a zakousla se jí do zadní nožky. Clay vyjekla a zděšeně sebou cukla, jenže to už byla ve vzduchu. Následovala tvrdá rána, jak s ní Avable praštila o zem a pak ještě zaslechla tiché křupnutí. Ostrá bolest jí pak projela celým tělem. Vlastně ani nevěděla co má teď dělat. Vůbec nečekala takový útok od feny která byla vždy tak hodná. Zůstala prostě v šoku. Zkoušela se ještě bránit, kopat druhou nožkou jelikož ta co Avable držela ji velmi bolela a raději s ní nehýbala. Trošku se uvolnila jenže to už kolem nich běžel zajíc, o kterého měla Avable očividně větší zájem než o kouli chlupů. Clay se tedy zase ocita na krátkou chvíli ve vzduchu a pak dopadla nějak do trávy. Tam už zůstala jen tiše ležet, hluboce vydechujíc a s očima do široka otevřenýma. Co se to právě stalo? Celé jí to vůbec nedávalo smysl. Proč by takhle útočila? Clay v sobě nasbírala tu sílu se zvednout a rozhlédnout kolem. Avable už byla ta tam, někde za zajícem a ona tady ležela. Tráva pomalu usychala pod jejíma tlapkama a ona hlavu položila zase zpátky. Mohla jen doufat, že ji někdo najde.

No konečně ze svého bratra dostala nějakou odpověď. I když nebyla zrovna nejlepší. Jejdaa ten kluk má zase problém. Ona jim fakt nerozumí. Co to bylo tentokrát? Snad mu někdo utrhl pěknou kytičku přímo před čumákem? "Ahaa, no jasně." odpověděla ironicky a naštvaně. "A co ti tak přešlo přes čumák? Že si tak důležitě nasr*ný?" odvětila a v hlase jí šla slyšet frustrace. Co ona s ním měla dělat. Jistě tohle není konec světa. Konec konců jsou to sourozenci. A vždycky musí držet při sobě. Narodili se spolu tak spolu budou do konce svých konců. Tedy pokud jí taky Kari řekne co má za problém. Ona by si to ráda vyřešila protože se zdálo, že ten problém má už delší dobu. A ona ani nevěděla co provedla!

Clay samozřejmě Rayovi věřila. Přeci jen byl to její nejlepší kamarád a kamarádi si mají důvěřovat! "Dobře.." kývla na Raye a kousek odstoupila aby mu dala prostor. Však on by ji jistě ochránil. Tedy sice neví jak a ani jestli by žralok nebyl větší jak oni dva dohromady ale to nevadí. Nějak by to jistě udělal. A dokonce už jí i ukázal jak. Tedy svou magií. Zaútočil na rybu tak že ji vlastně zmrazil. Nebo tak něco. Však ona nevěděla jak ta jeho magie vlastně funguje. "Hehe, tak to se bát nemusím." zasmála se když Ray vytáhl rybu mrtvou. Tohle by jistě fungovalo i na žraloka. Potom si k Rayovi vykročila a rybu mu z tlamy sebrala. "A je moje!" vyštěkla a utekla kousek opodál. Potom začala hravě vrtět ocasem a poskakovat ze strany na stranu. No jistě, budou se o rybu rvát!

Clay zmateně naklonila hlavičku. Do mírných rozpaků ji uvedl právě tón hlasu Avable. Co to mělo být? A pak další. No každopádně se Clay snažila to nijak nedát najevo. Nejspíše to nic nebude. Pochopila by kdyby tohle byl třeba Darius takový zlý vlček. Ale u Avable to pravděpodobně nic nebylo. Vždyť ona byla hodná. Nejspíše to byla jen nějaká nálada, nebo možná si něco s hlasem udělala. "Oh, ch-chtěla jsi se mnou něco řešit?" zeptala se a na sucho polkla. Ta nervozita asi šla znát. Ještě když k tomu stáhla ouška dozadu. Jakmile se pak Avable dala do pohybu, Clay se začala otáčet s ní. Tak aby k ní stále byla čelem. V tenhle moment už ani ocásek neměla nahoře, nýbrž svěšený dolů. "Co to děláš Avable?" zeptala se a kousek ucouvla.

Clayn původní strach z vody teď jen způsobil, že byla akorát na nervy a lekla se snad všeho. Tak jako těhhle ryb. No fuj. "Jsi si jistý?" zeptala se a nervózně pohlédla do vody. "Nebyl to ten žralok? Myslíš že ten by nás hnedka nesežral?" zeptala se a opatrně položila jednu tlapku z Raye dolů do vody. Chvilku se tam tak dívala než se odvážila tam dát i tu druhou. "Nekousne mě i ryba?" pokračovala se svým návalem otázek. Jí ta voda přišla až moc nebezpečná. Taky ona se svojí srstí by tak akorát klesla ke dnu kdyby se moc namočila.

No tak odpovědi se jí nedostalo. A proč asi? Clay zmateně natočila hlavičku na stranu. Naštvaně vydechla přiťapkala ke Karimu trošku blíž. Možná byl smutný z toho co se stalo s Justice? A že plno vlků odešlo. Nereusovy způsoby se totiž nelíbily úplně všem. A ti kteří zůstali tak zdálo se že zůstali jen protože byli věrní smečce či svojí rodině. Clay ani neznala Kariho postoj na celou tuhle věc. Ale přišlo jí to zvláštní. Sama pochopila že kvůli tomu to nebude. Kari musel být na Clay naštvaný kvůli něčemu. Jinak proč by se asi s ní nebavil. "Kari!" vyštěkla po něm a ještě si dupla packou o zem. "Proč se mnou nemluvíš Kardanisisi Daffodile?" zeptala se a už začínala být snad stejně naštvaná jako on. No jo no, ta sourozenecká energie.

Clay se taky zasmála když jí její cáknutí vodou oplatil. Rychle se ale oklepala jelikož se jí voda dostala až na kůži. No taky aby ne když stála po břicho ve vodě. Svým oklepáním pak poslala vodu kolem sebe znovu a tím pádem jí to vůbec nepomohlo. Už už by se olízla aby ze sebe tu vodu dostala když v tom ucítila něco kolem jejích pacek. A definitivně to nebyl Ray. Clay hnedka vyjekla a poskočila, čímž jistě možnou rybu vyděsila. Hnedka taky vodu popřeskakovala a schovala se za Raye. Ten ji určitě ochrání před vším co ve vodě bylo. Ještě se i předními packami o Raye opřela tak aby jí ve vodě zůstaly jenom zadní packy. "Co to bylo?" zeptala se a z jejího hlasu šlo poznat že je vyděšená. Mohl to snad být.. žralok?!

Clay již v dálce zahlédla vlka jehož pach následovala. Nevěděla tedy proč ji Avable nepozdravila, ale brala to jenom jakože třeba nemá náladu. Rychle za ní docupitala a hned se na ni usmála. "Ahoj Avable!" pozdravila ji nadšeně, netušíc co Avable chystá. Jak by to taky mohla vědět. Pro ni byla Avable jen hodná vodní fena co uměla plavat. Vzpomínky na to jak ji varovala před nebezpečnými vodami když byla štěně se jí stále ukazovaly před očima. "Co tady děláš?" zeptala se ještě aby nebylo takové ticho. Clay už nebyla nejmenší. V porovnání s vodní fenou už nebyla tak malinká. Vyrostla no jo no. Přišla k Avable kousek blíž, protože přeci od ní nebude stát tak daleko když je to její kamarádka a učitelka.

Clay si už dlouho nevyrazila jen tak po území. Většinou se toulala mimo, hlavně od toho co se stalo s Justice. Potřebovala si to urovnat v hlavě no. Na ni to bylo až moc. Neměla moc ani v plánu lovit, jen se tak procházet kolem, nechat si vítr pročechrat srst. Bylo to příjemné obzvlášť pro vlka jako je ona. Plno srsti až to z ní dělalo chlupatou kuličku. Alespoň teď na zimu se to hodilo. Neumrzne taky. Ale vítr v srsti byl fajn. Ohlédla se kolem sebe a nasála okolní pachy jestli náhodou neucítí nějakou živou duši. Nejspíše tedy někoho ze smečky. Možná by s někým měla o tomhle všem popovídat. Zatím své problémy vždy řešila jenom s Karim nebo se svojí maminkou. Někdo jiný by se možná hodil. Na chvilku se jí zdálo, že ucítila pach Avable. Té milé vlčky která si s ní povídala o vodě. zkusila ten pach tedy následovat jelikož ta zněla jako dobrý vlk se kterým se dalo mluvit.

Ach nee. Rayovi nejspíše došlo že Clay dál jít nechce! No to je špatně alee, teď musí jít. "Ne ne, já samozřejmě chci jít do vody." ujistila ho. "Přece bych sem jinak nešla." dodala pak po chviličce. Však to bylo přeci jasné ne? Proč jinak by sem chodila. Takhle blízko k vodě a tak daleko od území její rodné smečky. A přeci kdyby tam nechtěla jít tak teď už nestojí pacičkama ve vodě. Tímhle se tedy snažila přesvědčit jenom samu sebe. Chvilku tak stála v té vodě než jí došlo, že aby to vypadalo přesvědčivě musela jít dál. No jasné. Udělala tedy pár krůčků vpřed směrem za Rayem. Ten tedy došel trochu blíž ke Clay což samozřejmě vůbec nemusel. Pomalu došla až za ním. Už přeci nebyla malé štěně co neumělo plavat. Dokonce tady Ray ji to učil. "Vidíš? Já už se vody dávno nebojím." podotkla a tlapkou po Rayovi cákla vodu.

Clay na to jen kývla hlavičkou. Ono by to vlastně i dávalo smysl. Kdy jí to vlastně Nef řekl? Když chtěla plavat v divoké řece? Možná jen nechtěl aby do té vody šla. Proč ji tohle nenapadlo dříve? Že by si to opravdu jen vymyslel? Tahle lež v ní ale žila až moc dlouho na to aby to jen tak zapomněla. Chvilku nad tím ještě uvažovala. V mozečku jí to šrotovalo při pohledu na vodu. Byl by tam snad žralok? Když potom zrak zvedla, Ray už byl velmi hluboko ve vodě. Nebo jako, už po břicho. A to hluboko je. No ona je přeci z ignisu a nebude se bát jen tak něčeho! Jejich smečka je nejsilnější v Norestu přeci! "JO!" vyhrkla rychle jak trošku zpanikařila. "Já jenom uhh, jsem si zvykala na teplotu vody." rychle plácla tuhle bídnou výmluvu. Pak se jen pomaličku posunula blíže kk němu. Ale jen o pár kroků, protože pak jí voda přišla až moc hluboko. Ach jaj do čeho se to namočila.


Strana:  1 2 3 4 5 6 7 8 9   ďalej » ... 18