Príspevky užívateľa

"Taky myslím," musela souhlasit s názorem Stadleye na roční období, "I když někdy bývá až moc horko."
Zatímco mluvili, mířili za tím neznámým něčím, co bylo před nimi. "Myslíš, že to bude k jídlu?" Klem najednou napadlo, co když to bude něco podobného, jako hýbající se kámen. Abychom se za tím neplížili a ono to pak bylo nanic...ále, vystopujeme to a uvidíme...v každém případě to bude zajímavé... Obavy hned nahradila dobrá nálada.

"No, tohle je vlastně moje první zima...ale zatím jsem si žádného rozdílu nevšimla," zazubila se na něho, když mu odpovídala na otázku. Přivřela oči, aby se mohla soustředit, neboť to vypadalo, že tentokrát závisí vystopování kořisti na ní. "Jaro si taky moc nepamatuju," zamumlala napůl nepřítomně. Odkud to může jít? Na to určitě přijdu... "Myslím, že to je tam," kývla hlavou směrem, kde se podle ní to nacházelo. "Ale nevím, co to je."

Po chvilce Stadley oznámil, že už cosi zavětřil. "A co to je? Poznáš to?" Začala hned poskakovat okolo něho a nadšeně mávat ocasem. Hurá, tentokrát opravdu něco máme! Tak to ulovíme a doneseme smečce... "A kde to je?" Sama zavětřila a také cosi ucítila, ale nevěděla, co to je. Určitě to není králík, toho poznám...tohle bude něco jiného....hlavně, když Stadley říká, že je to jedlé...ten to určitě musí vědět...teď jen to najít a chytit...a máme to...

Kámen se opravdu hýbal, ale nic neříkal. To je moc pěkné věcička. Už ne tak hezké bylo, že se nechtěl nechat od Stadleye očichat a běžel k ní. "Tak to ne," uskočila stranou. Co když to byl zastírací manévr a chtěl mě kousnout...
Bohužel to však vypadalo, že k jídlu to nebude, tudíž se začali zabývat něčím jiným. "Dobře, pojďme!" Po vzoru modrého zavětřila. Na šutr už jaksi pozapomněla.

Ten šutrák se opět pohnul, tentokrát to viděla i Klem. A nejen to, mělo to i veliká černá kukadla, která teď na ni poulilo. "Vidím." Přicupitala odvážně blíž, aby si to prohlédla. "Kdopak jsi, pidižvíku?" Odvážně se zastavila kousíček před ním. Na Stadleho otázku, jestli něco cítí odpověděla záporně, "Nic moc." Copak to je za pěkného tvorečka...a jak to, že jsem ho ještě nikdy neviděla...to je vlástně celkem jednoduché, však jsem ještě neviděla věcí...

Naštěstí se ani modrému so koupání moc nechtělo, takže byl tento návrh definitivně zamítnut. Zatímco si Klem chytala vločky do tlamy, vlk nejspíše přemýšlel, ale pak se zničehonic zeptal, jestli se jí také nezdálo, že se pohnul jakýsi kámen. Kámen se může hýbat? "Ne, bohužel," hned upřela svojí pozornost na nový předmět a počala se ke kameni nenápadně blížit, pokud tedy může být nenápadný hnědý kožich na bílém sněhu. Jestli se ten kámen hýbe, tak musí být také k jídlu...máme to štěstí, chceme lovit a hned se tu vyskytnou chodící kameny...

"Nebojím, jen jí nemám ráda," zamračila se na něho, ale hned se jí zase tvář rozjasnila. "Co raději něco stopovat?" Jo, to bude lepší...a tahle bílá věcička - sníh - nám k tomu dopomůže...ovšem jestli se tu v téhle době nějaká zvířata vyskytují...musí, však to tu není bez života. Zatím si našla další zábavu a to chytání sněhových vloček do tlamy. Když se jí to konečně podařilo, celá se otřásla, jak to zastudilo.

Takže to je sníh? Aha...ale je moc hezký, i když studí...to je škoda, že se rozpustí...no, co se dá dělat... Následně Stadley navrhl, aby šli lovit ryby. Klem se naježila a zavrtěla hlavou, "Ve vodě ne, ve vodě lovit nebudu!" Stále si pamatovala, jak když byla menší, dvakrát jí voda málem utopila a od té doby se řekám vyhýbala velkým obloukem. Pročpak ryby nemůžou třeba lítat? To by bylo mnohem lepší...

Stadley ještě poznamenal, že to mělo co do dočinění s nadvládou a pak odvedl řeč jinak. "Měla jsem se celkem dobře, prozkoumávala jsem území smečky." Ta bílá padající věc se jí za tu dobu, co se nehýbala, usadila na hřbetě a nepříjemně studila. Otřepala se a hned vznesla otázku. Jakpak se jmenuje tohle to bílé? To teď bude místo deště padat tohle?" Je to moc hezké, ale strašně to studí...možná bych to mohla ochutnat...i když, raději ne...

"Tak tomu vůbec nerozumím. Proč se Nero s Justicií rvali, když stejně oba chtěli to samé...to pak vlastně zabil Nero Justícii bezdůvodně." Zdálo se jí to čím dál tím víc zamotané. Proč se prali, když oba chtěli zrušit ceremoniál a pokud ho Nero zrušit nechtěl, proč to nakonec stejně udělal? V tom aby se někdo vyznal...zajímalo by mě, jestli se v tom někdo vyzná, jelikož já to nejsem...je to celé strašně zamotané.

Modrý poznamenal, že se má celkem dobře a převedl řeč na souboj alf, který se před nějakou dobou odehrál. "To nevadí...ale nerozumím tomu, proč se tak porvali," zmínku o ceremoniálu přešla, "Že ho to netrápí...zabít svojí maminku. Brr!" Otřásla se, jen si na to vzpomněla. Ale kdyby on nezabil jí, ona by zabila jeho...což by bylo možná ještě horší... Dobrá nálada jí trochu opustila, Měli se raději zkusit domluvit...to by bylo mnohokrát lepší...

Klem se vydala zase na průzkum a aby si utřídila myšlenky, tentokrát k takovým zajímavým kopečkům. Z oblohy se sypalo něco bílého a studeného a pokrývalo to zem bílím příkrovem. Copak to je? Něco moc hezkého...ale je to strašně studené...brr! Na těch kopečcích někdo pobíhal, ale po chvilce se zastavil. Kdo to je? Má modrý kožich...Stadley! Rozběhla se vesele k němu, i když bílý povlak jí v tom trochu bránil. "Ahoj! Jak se máš?"

Maminka řekla, že tu roste jen pár rostlin a nějací obojživelníci. Pak však vznesla záludnou otázku a to, co by chtěla lovit. Ono se toho loví víc než králík? No však jo, vždyť by jich pak bylo moc málo...ale co další ho se loví? To já nevím... "Maminko a co všechno se dá lovit?" Zadívala se na ní s otázkou v očích. Třeba se loví i žáby...ale ty skáčou, to by šlo asi těžko...

Bohužel, Stadley jí neodpověděl, i když Klem nevěděla proč. Řekla jsem něco špatně? Dobrá nálada jí už dávno opustila a nahradil jí smutek z toho, že někdo může být tak zlý, že se rve matka se synem a syn s matkou. Ani jednoho moc dobře neznala, u toho černého ani nevěděla jak se jmenuje, ale v každém případě jí opouštěly i ty nejmenší sympatie ať už k jednomu nebo druhému. Jak může být někdo tak zlý? Proč se raději nedohodnou po dobrém...možná ani nechtějí...hledali záminku proč se porvat a teď jí našli... Boj pokračoval až došlo na poslední úder a Justicie padla mrtvá k zemi. Klem zaplavil smutek, ne pro to, že by jí bylo tolik líto padlé alfy nealfy, ale že to zašlo tak daleko. To je strašné...a tohle jsem měla já udělat tomu tulákovi? Měla co dělat, aby se nerozbrečela. Ani si nevšimla, že už Stadley není vedle ní.

Verdandi pokračovala ve vysvětlování, Jejej, to by byla chudák, kdyby byli její rodiče mrtví...ale lepší mrtví, co jí měli rádi, ne živí, co jí nemůžou vystát...i když...je to moc složité, radši se tím nebudu zabývat... Následně si oddechla, jelikož se ukázalo, že opravdu adoptivní a nevlastní není to samé. "To jsem si oddechla," prohlásila na hlas. Musím se zeptat Rose, kdo byl její tatínek...jestli jí to nebude vadit...a kdo je vlastně můj? Musím se maminky zeptat...ta to určitě ví...pročpak asi nežije s námi?...Třeba umřel...ba ne...snad ne... "Už budu muset jít," oznámila. Už začínám mít hlad...sluníčko už zapadá...