Príspevky užívateľa


< návrat spät

Strana:  1 2 3 4 5 6 7 8 9   ďalej » ... 16

Hlásím se!

Ahh. tak až už si jde když se tak hrozně stydí! Proč se se mnou tedy baví, když se za to stydí! To co říkal, mi nedávalo žádný smysl. Asi tomu asi vážně ještě nemůžu rozumět. "Ale lozumím.. Taky už jsem takovou situaci zažila. Vlastně plávě teď zažívá." samozřejmě jsem ho nemohla nechat v té myšlence, že tomu nerozumím. I když jsem tomu opravdu nerozuměla. Bych taky mohla vykládat, jak se hrozně stydím, že s nim mluvím. Ale, to bych pak byla stejně zlá jako on. A to nechci... "No sbohem.. A už sem nelez, aby ses nemusel stydět."

Oklepala jsem, abych trochu uvolnila napětí. To už jsem tady nepotřebovala. Stále jsem je neznala, takže jsem nebyla až příliš výřečná a vlastně se ani nedá říct, že bych se v jejich přítomnosti cítila nějak extra skvěle. Pořád pro mě byli cizí. Ale když jsou z naší smečky, tak jsem prostě věděla, že nemusím mít strach. "Shila?.. Hm.. Tak tu neznám." tohle jméno jsem nikdy neslyšela. Což ale nic nevyvracovalo. Jsem přece ještě tak malá a tolik vlčků z přízračných ještě neznám. Spíš to beru jako dobrou informaci, že až někdy potkám někoho jménem Shira tak se nemusím bát, protože je taky z naší smečky. "Dlsná?.. Mno.. Nevím možná?" ještě jsem od nikoho neslyšela, že by o mámě říkal, že je drsná, ale.. Každá máma je asi tak trochu drsná?. A zrovna na tohohle kdyby byla drsná, tak bych se ani nedivila. "No Jo.. Ale nejsme úplně stejné." uculila jsem se. Pěkně se mi poslouchalo, že vypadám jako ona.

To mě docela uklidnilo. Když jsou tedy taky z přízračných, tak se jich přece nemusím bát. Proč by mi ubližovali že ano. trochu jsem se uvolnila a posadila. Už jsem se necítila tak ohrožená vlastně. Právě naopak. Jsem je chtěla poznat. Jsme z jedné smečky, takže by bylo nejlepší, kdybychom se stali kamarády. Nepřátele bych tu měla velice nerada.. "A kdopak je vaše maminka?.. Moje maminka je Leshi.. Znáte ji?" naklonila jsem zvědavě hlavičku. Vlastně jsou starší než já. takže by ji klidně znát mohli..

Ah. Ta štěněcí mluva mi někdy opravdu vadila. Už abych se naučila mluvit pořádně. Nebo si ze mě budou takovýhle hlupáci dělat legraci nadosmrti. Nic jsem mu na jeho urážku neřekla jsem jsem se zamračila.. Ce. To by mě zajímalo, jestli si z něj taky někdo utahoval, když byl malý. Kdyby ano, možná by o teď nedělal. Však já stejně vyrostu, a potom se všichni takoví budu divit! "No ale pžesně to plávě děláš..Zahazuješ se s děcky." už mi tady pěkně vadil. Ať si táhle do té jeho smečky. Proč sem vůbec leze, když má tu svoji "nejlepší smečku." "Ch..To jako ploč? Stydíš se snad za svoji nejlepší smečku?"

Už když jsem z dálky viděla dlouhé jezero, na nic jsem nečekala a rozběhla se k němu, abych se napila. Zase jsem trošku cestovala a po cestě se i pěkně vysušilo hrdlo.. Napila jsem se tedy studené vody. Hned jak jsem uspokojila své potřeby, tak jsem se oklepala zimou. Už takhle byla venku pěkná zima. Takže ta ledová voda tomu moc nepomohla. Nu ale dobře. Byla mi zima a měla jsem žízeň. Teď už je mi jenom zima.. Což je pořád o něco lepší stav.. Rozhlédla jsem se kolem jestli bych tu třeba někde nenašla nějaké to závětří. Abych se mohla schovat před větrem a taky trochu ulevit svým nožičkám..

Jeho odpověď na moji otázku mě tedy moc neuspokojila. na druhou stranu ani naopak. Zněl tak jako nejistě.. Jakoby se ptal on sám sebe.. "Jakto že ne?" mě ta otázka nepřišla nijak nesrozumitelná.. Nebo jak to říct. Těžká. Nejasná. Chtěla jsem prostě jednoduchou odpověď.. Ano. nebo ne.. Nevím, co je na tom tak těžkého.. "Ehm.." proč ten otazník na konci? "No dobře, ale já se ptám na talent.."

Je to logické. Co já vím, tak jsem zatím potakala jenom jednu alfu. A to naši bývalou. No vlastně.. SA'rika bych taky ještě mohla počítat.. Takže dvě. To docela zní, jako bych ji znala hodně. tedy alespoň na svůj život.. "No tak.. Jak se vůbec jmenujete." tuhle otázku už jsem vlastně jednou pokládala. Hah. A mě tady bude nadávat, že už mi to říká podruhé. Taky bych jí to teď moha vpálit do ksichtu! A vlastně. Proč bych si to měla nechávat pro sebe. "Na což už jsem se mimochodem ptala."

Hm... Co když já nemám žádný talent?.. Nebo má každý nějaký talent. Jak to s těmi talenty vlastně je.. Začali se mi hlavou honit otázky, které tak nějak vyplynuly z konverzace.. Nejlepší bude, když se rovnou zeptám. Když mám koho. "Hele Misere.. A má každý nějaký talent?." pokud ano,, znamenalo by to, že i já musím nějaký mít a je jen otázka času, než ho odhalím. Ale pokud ne.. Tak. Možná nemám talent na nic a v životě mi nic nepůjde.

Ah.. Proč je na mě pořád tak protivná. Zakroutila jsem očima. "Ne to si neříkala. Říkala si jen že jste tu noví. Což naprosto definitivně neznamená, že území neznáte." taky jsem se na ni zamračila. mluví se mnou jako s nějakým tupcem! To se mi nelíbilo. Ta by nemohla být matka. Byla by hrozná matka. Ty její chudáčci by byli naprosto zdeptaní.. "No.. protože.. Protože tohle je vlastně moje první větší vycházka z našeho území.. Moc vlků z venku neznám." pokrčila jsem rameny. Jaká je asi pravděpodobnost, že bych mohla znát nějakou náhodnou alfu nějaké z nových smeček..

Ce. To je ale křivák. Chová se jako vyloženě typický tulák. Nechápu, že ho vůbec vzali do nějaké smečky. I když.. Pořád je tady možnost, že lže. Chová velmi škaredě, takže to ani není tak nepravděpodobné. Takovým se nikdy nedá věřit. "Kch.. Tak to nevidím. Slad totiž nejde vidět na plvní pohled.." chytla jsem ho za slovíčko. No tak prostě ještě neumím rozeznávat pachy mno. Každé vlče se to musí nejdřív naučit. Brala jsem to jako posměšek, což se mi logicky vůbec nelíbilo.. "Tak mi žekni jaká.." tím jsem tedy nechtěla říct, že s ním souhlasím. Ale vzala jsem to jako příležitost dozvědět se nějakou tu novou informaci.

Proč mi to přišlo, jakoby Miserovi došla slova. Vyvrátila jsem jeho názor a on se potom tak zvláštně zaseknul mhm.. To mě donutilo se pousmát. Ale jen tak, abych to před ním mohla skrýt. zase jsem nechtěla, aby to vypadalo, že se mu nějak vysmívám, že mu to tady právě natřelo štěně.. "No dobře mno.. To je pravda." uznala jsem. I když i z toho důvodu, aby se třeba cítil lépe.. "Ale taky to nehraničí jen s lovem. Porozumění tomu, co se po tobě chce vlastně může hraničit se všemi takovými činnostmi, na které ti nestačí jen talent."

Hm.. Tak e mi zdá, že se do toho začínáme pěkně zamotávat. Tak začalo to u lovu. Přešlo to k talentům na jiné různé věci a teď se jedná konkrétně o talent o rychlé porozumění tomu co se po něm chce jak to říkal Miser.. Mno abych řekla pravdu, tak to si nemyslím. Myslím si, že mezi talentem na lov a talentem na porozumění, co se po něm chce je nějaký nepatrný rozdíl. "To asi nesouhlasím. řekla bych že když má někdo talent na lov, tak mu jde ta samotná aktivita, co po něm kdo che, ale těm co dobře chápou co se po nich chce, to stejně nemusí jít..."

Hm.. kousla jsem se do jednoho pysku. Prostě jsem nemohla na nic přijít!... "Ano. Třeba výtvarné umění.." zopakovala jsem po Miserovi nadšeně. Takže.. Mi věří. nebo. nevím, jestli tomu můžu říkat věří. Spíš. Už se mnou souhlasí. "Ano.. Však to já už přece vím.. Že lovit se prostě musí učit každý, akorát někomu to může lépe jít.." zakymácela jsem hlavou. byla to docela škoda. Protože jsem teď byla v takovém vědomí, kdy jsem měla pocit, že já patřím do té skupiny, které to nejde.

Hm.. No dobře no. Tak jsem možná netrefila příklad, ale.. Já něco vymyslím. Mám pravdu. Jen jsem prostě jeden malý detail nevychytala. "No tak třeba..." ovšem zrovna teď mě nic nenapadalo. "teď mě zrovna nic nenapadá, ale prostě.. Určitě existuje něco takového, na co stačí jenom talent a nic víc není potřeba." pokrčila jsem rameny. Docela mě to štvalo, protože teď svoje tvrzení nemůžu nijak dokázat. Nebo alespoň tak mi to přišlo.


Strana:  1 2 3 4 5 6 7 8 9   ďalej » ... 16