Príspevky užívateľa

Mírně jsme cukl uchem, když se znenadání vlčice rozhodla vykat, jak mně tohle chování lezlo na nervy co si vůbec tahle vlčice o sobě myslela? Oblíkne se tak důležitě, ale chovat se neumí, to jsme si zas někoho vyhlídl. Alespoň k informacím měla prořízlou hubu a vydávala jednu za druhou.
,,Čisté.. může se to pojat v mnohém no ne."
Pověděl jsem, udržující klid a hnusné hlášky vlčici v sobě, nehodí se to, Dokud dostávám co potřebuji, nebudu ji urážet. Určitě jsem tady nechtěl vlčici hlavně začít o svém rodě a našich znacích, chtěl jsem rod zdokonalit! Když mí předkové si ani nedokázali udržet čest ve smečce a nechá zde pobíhat tenhle odpad. Jak se mi z těch vlků okolo chtělo zvracet, ale svůj postoj jsem si nechával, nedával znát žádné znechucení, snažil se vypadat jako pořádný aristokrat.
Na její otázku, zda jsem zdaleka jsem přiťakal.
,,Velká dálka. Skutku nyní nemám páru zda zde zůstat či jít dál. Budu muset naď přemýšlet."
Pověděl jsem, nevědomky mi přeskočil slovník na tenž který jsem se dříve naučil u jiné smečky, ikdybych si všiml, nedával bych sám na to moc důrazu, bylo mi již dávno jasné, že někdy budu přeskakovat na slova, které mi jsou blízké, hlavně, když půjde o silné emoce, jako nyní, kdy se ve mně začal hromadit vztek a já ho držel v sobě.

Vlčice se hned rozpovídala, což by jednomu snad i rozbolela hlava! Ale Já nedal na sobě nic znát, víc fakt se mně hodilo, ač tedy bylo nudné to někdy poslouchat. Král Arrakis.. Pomyslel jsem si a pohledem prohlídl vlky zde, bylo jich zde hodně, ale pohled mi padl na mladého, co měl na hlavě něco podobného jako korunu, ihned mi došlo o koho se jedná. Její slova mi i potvrdili domněnku o tom, že jde zde víc smeček.
Po svolení jsem se usadil a pozoroval okolí. Azarýnská smečka.. nejmenovaná smečka vedená Arrakisem.. Hodně důležitých informací, od mladších se nejspíše své informace nedozvím, možná od jinčích, ale ano.
Vlčice se po chvilce i představila a to se můj pohled ze slušnosti znovu stočil k ní, vyslechl jsme si její slova a po té promluvil já.
,,Achilles Naelana Miraq, můj rod zde dříve vedl smečku, dle toho, že tu nevidím žádné .. čisté... Mohu jen usoudit, že smečka padla."
Pověděl jsem vlčici i informaci o mně s chladným hlasem ke konci věty, něco co je se mnou spojené, ale neublíží mi to do budoucnosti, když by to někdo použil.
,,Těší mě."
Dodal jsem a mírně se usmál.

Sledoval jsem dění u ohně, bylo zde mnoho vlků, mnozí stáli blíž, mnozí byli dál. Sám jsem se nakonec rozhodl přiblížit a stál kousek od vlčice, která se zde zdála být taková.. víc. Jako já.
,,Jaká toť akce že ano."
Pronesl jsem se sarkasmem v hlase, hlavu jako vždy narovnanou vysoko, ukazující, že žádný póvl jako zdejší mnozí vlci nejsem. Přední tlapy jsem měl blízko u sebe, dodávající důraz na svojí výšku. Na vlčici jsem se podíval teprve teď, letmo si jí prohlédl, to jak vypadala, jak byla oblečená a jaký pocit dávala pro okolí.
,,Smím se usadit?"
Optal jsem se ze slušnosti.

Aj k tuláku jako jsem byl zdejším já se jak po větru dostalo o zdejším plese, šel jsem zde rozhodnutý to zde okouknout a téže zjistit informace o zdejších smečkách, případně něco o Nomádech. Oblečený do svých zlatých barev se mi nesla hlava vysoce, značící svojí pýchu, nadřazenost, přeci jsem zde byl jediný kdo měl znak na čele! Ach ta špína tohodle světa.
Držel jsem se v temných částí lesa a pozoroval, co se děje. Chtěl jsem prvně zkouknout situaci než se rozhodnu jít blíž, zjišťovat nějaké informace, s někým mluvit. Mluvit s někým, kdo si vůbec možná zaslouží můj respekt, nebo někdo, u koho bych si já chtěl vysloužit respekt.

Pach nadcházející zimy mě bil do čumáku, když jsem konečně stanul všema čtyřma tlapama na půdě Noreského území. Pár věcí jsem odsuď slyšel od vlků mé bývalé smečky, pár legend, pár smeček avšak né všemu jsem věřil úplně. Přeci jen to bylo 'tento jednou povídal', mnohé mohlo být zkreslené, jiné výplod fantazie. Jediná věc, které jsem vždy věřil byla smečka Nomádů, kterou v té době vedli moji předkové, možná i mé babičky, tety, jednoduše, má rodina, můj rod. Stanul jsem zde, abych našel tuhle smečku, abych našel svojí rodinu a zjistil, kdo jsem.
Můj pohled se stočil k slunci, které právě teď vycházelo a zanechávalo tak nádherné naoranžovělé nebe, miloval jsem tuhle podívanou, nyní byla pro mě víc důležitá, bral jsem to jako novou éru mého života. Nové časy, nové poznávání. Čekalo mne zde mnoho věcí, cítil jsem to.

Dobře:

Tady přepsána magie:

Tahle magie je doslovná, tak jak očekáváte. Po přímém doteku nějakého vlka dokáže na hodinu používat jeho magii, cítí její nedokonalosti, ale zároveň i její výhody, dokáže díky tomu magii používat lépe než jeho vlastník, jako by se sám s magií již narodil. Magii může použít na hodinu od onoho doteku, poté zmizí a už ji nemůže použít, pokud se znovu vlka nedotkne. Když má v sobě nějakou magii začnou zářit znaky na jeho pleci. Při používání magie na vlkovi začnou svítit všechny znaky.
Tuhle magii může použít dvakrát za den, než se jeho tělo unaví. Také během používání magie ho začne bolet hlava, bolest se pomalu přesouvá do těla. Na tom jak intenzivní bolest je záleží i kolik má magie v sobě a taky jak silná magie dokáže být. Přebírá veškeré nedostatky, takže jestli magie dokáže být silná jen v noci a on se ji rozhodne používat přes den, bolest postoupí o hodně rychleji.

Jméno: Achilles Naelana Miraq
Přezdívka: x
Věk: mladý dospělý (3 roky, 15.8)
Pohlaví: samec
Matka: Sika NM
Otec: neznámý
Sourozenci: x
Další rodina: x

Charakteristika:
Achilles je tichým vlkem, boje se snaží vyřešit mluvou, ale když to nejde, tak jde do boje tak, aby z toho druhého udělal hlupáka pro své pobavení. Rád léčí, je to jeho milovaný koníček, ti kteří znají jeho minulost by mohli říct, že se snaží vyléčit své rány od rodičů, ale kdo ví.
Ač Achilles nezná svůj rod je na něj velice pyšný, nosí hlavu hrdě nahoře a nevyznačí respekt jen tak někomu na lehkou váhu, každý si musí respekt nějak vybojovat, sám, kdyby chtěl mít respekt někoho pokusí se o to bojovat, než se vzdát. Achilles je totiž pracant a dělá vše tak, aby na sebe byl hrdý, je mu jedno co si myslí ostatní pokud to nejsou nějakým způsobem jeho blízcí či ti, u kterých bojuje o respekt. Ač medikem, není radno si ho nějak znepřátelit, má dobrou paměť a dříve či později je schopný Vám zakousnout hrdlo, nebo Vás nějak otrávit, pokud si nedáte pozor. Naučil se poznávat tělo dobře, ví kde je dobré zakousnout pro bolest a kde pro usmrcení, zároveň ale ví, jak vás zbavit bolesti těla nebo zlepšit váš stav.

minulost:
Achilles se narodil matce, která již od jeho útlých věků jenom zastávala roly matky jen jako potřebu mít nějakého potomka. Mezi nimi nikdy nebylo rodinné pouto, jediné co je spojovalo byla krev a rod. Achilles se tedy vychovával sám. Jedna z mála věcí, které od matky vždy slýchával bylo ‘Buď rád, že máš znak na čele. Jsi členem rodu.”. Jako menšímu tohle vysvětlení stačilo, ale čím víc rostl, tím víc se ptal na svůj původ, na svůj rod na který má být tak pyšný, nikdy však nedostal pořádnou odpověď. Achilles tak vyrůstal bez toho, aby věděl kým vlastně je a ikdyž se snažil ze sebe něco udělat, cítil, že něco chybí.
Díky nedostatku výchovy ze strany matky a absence otce se Achilles naučil starat o sebe velmi brzo a rozhodl se tak i brzo odejít a hledat pravdu za svým rodem. Cestoval světem a hledal známky kohokoliv, kdo by patřil do jeho rodiny a mezitím se učil nové věci, které neměl šanci se naučit. Brzo na téhle cestě se dostal k léčení. Než začal sbírat různé bobuloviny, vytvořil si z kořistí malé brašničky, které po té začal hrdě nosit.
Při svých cestách se dostal do blízkosti větší smečky. Řekli mu, že pár vlků z jeho rodu potkali, dokonce i odkuď pocházeli, Norest. Smečka Nomádů která odtud byla dálka, proto se Achilles rozhodl na chvíli se smečkou zůstat a nabrat síly a hlavně vědomosti od temných šamanů a léčitelů. Zde ve smečce se i rozhodl, že svůj rod začne předělávat tak jak on chce, jestli je posledním členem tohoto rodu, chtěl mít nějaké základy a, v jeho očích, nedokonalosti vytvořené a opravené.
Po roce setrvávání se smečkou se rozhodl že je čas vydat se na cestu avšak né s prázdnou. Dostal od členů smečky plášť a závěj a s tím byl již poslaný na cestu. Trvalo to déle než by si jeden myslel, ale nakonec se dostal k hranicím Norestu. Daleko od rodiště, od všech se tlapama dotknul hranic tohoto území, poháňen sílou poznávat, zjišťovat a možná najít i nový domov.

Zajímavosti:
Má rád: Slunce, teplo
Oblečení dostal od vlků z cizí smečky
je hrdý na svůj rod a snaží se ho zdokonalit
věří v reinkarnaci
vyzná se v bylinkách
nosí u sebe havraní kosti pro věštby
nemá rád: chlad, lži

Magie:
Copy
Tahle magie je doslovná, tak jak očekáváte. Po přímém doteku nějakého vlka dokáže na půl hodiny používat jeho magii, cítí její nedokonalosti, ale zároveň i její výhody, dokáže díky tomu magii používat lépe než jeho vlastník, jako by se sám s magií již narodil. Zvládne na sobě mít až tři magie naráz, ale nemůže je mixovat do sebe, každá magie zůstává půl hodiny od onoho doteku, poté zmizí a už ji nemůže použít, pokud se znovu vlka nedotkne. Když má v sobě nějakou magii začnou zářit znaky na jeho pleci. Při používání magie na vlkovi začnou svítit všechny znaky.
Tuhle magii může použít až šestkrát za den, než se jeho tělo unaví. Také během používání magie ho začne bolet hlava, bolest se pomalu přesouvá do těla. Na tom jak intenzivní bolest je záleží i kolik má magie v sobě a taky jak silná magie dokáže být. Přebírá veškeré nedostatky, takže jestli magie dokáže být silná jen v noci a on se ji rozhodne používat přes den, bolest postoupí o hodně rychleji.

Obrázek:



profilová fotka:


Další postavy brlohu: Toshi, Finn, Targa, Mal
discord: 0bsido_

- Využívám slotu který jsem dostal v adventu 2023